Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nejimpozantnější hrady

13. 1. 2015

 

Pevnost Segovia

Pevnost Segovia se nachází ve starobylém městečku Segovia ve středním Španělsku. Původně byla vybudována jako arabská pevnost ve 12. století. Díky unikátnímu tvaru připomínající lodní příď, patří tato pevnost k jedné z nejvýznačnějších v zemi. Ve středověku byla tato pevnost klíčová při obraně země. Zdá se, že se tato významná památka stala zdrojem inspirace pro mnoho hradů a zámku vytvořených v zábavních parcích Walt Disney po celém světě. 

Hrad Eltz

Hrad Eltz je jedním z dalších příkladů úžasných německých hradů. Tato velkolepá středověká stavba v jihozápadním Německu je stále ve vlastnictví hrabat Eltzů a patří k nejkrásnějším a nejlépe zachovalým hradům Německa. Procházíte-li jednotlivými sály a místnostmi, setkáte se se zbraněmi, brněním, vybraným nábytkem a jinými uměleckými díly. Klenotnice ve sklepení hradu obsahuje mimořádnou uměleckou sbírku s více než 500 exponáty z 12. až 19. století. Současným majitelem zámku je Dr. Karl Graf von und zu Eltz, který zastupuje již 33. generaci domu Eltz.

Hrad Eilean Donan

Postaven v 13. století, aby bránil nájezdům Vikingů, je dnes hrad Eilean Donan jedním z nejslavnějších míst ve Skotsku. S největší pravděpodobností byl pojmenován po biskupu jménem Donan, který přišel do Skotska v 6. století. Hrad se nachází na ostrově a je obklopený úžasnou scenérií skotské vysočiny. Tvrz byla přestavěna ve své historii nejméně čtyřikrát. Zpřístupněn veřejnosti byl roku 1932 a od té doby jej navštívily tisíce turistů z celého světa.

 

Hrad Conwy

Conwy je jedním z nejvýznamnějších pevností postavených králem Edwardem I. ve 13. století. Je to jeden z klíčových hradůželezného krále postavených ve Walesu. Stavba hradu byla docela drahý podnik – odhaduje se, že Edward utratil 15 000 liber (současných 162 milionů liber) za výstavbu, což z něj činí nejnákladnější hrad v historii Walesu. Dnes je Conwy na seznamu památek světového dědictví UNESCO a jeho osm věží s výhledem na ústí řeky Conwy je typickým obrázkem Severního Walesu.

zdroj: http://www.topzine.cz/prehled-15-nejuchvatnejsich-hradu-a-zamku-na-svete

Krak des Chevaliers

rad se nachází v Homské trhlině, 65 kilometrů západně od města Homs a nedaleko hranic s Libanonem (GPS: +34° 45' 25.60", +36° 17' 40.79"). Administrativně spadá pod správní oblast Homský gubernát. Leží na cestě z Antiochie do Bejrútu a ke Středozemnímu moři. Byl součástí sítě pevností, kterou vybudovali křižáci na obranu svého panství před muslimy. Krak des Chevaliers střežil cestu k moři, ale z této základny měli obránci hradu pod kontrolou oblast Homského jezera na východě, čímž mohli kontrolovat rybolov a vyhlížet muslimská vojska přicházející ze syrského vnitrozemí.

ůvodní pevnost v těchto místech byla vystavěna emírem z Aleppa roku 1034.

Během první křížové výpravy se jí zmocnil Raimond IV. z Toulouse, ale později ji opustil, aby s ostatními křižáky táhl dál na Jeruzalém. V roce 1144 ji Raimond II., hrabě z Tripolisu daroval řádu johanitů.

Johanité Krak des Chevaliers přestavěli a rozšířili na největší křižáckou pevnost ve Svaté zemi. Přidali vnějším zdem tři metry do tloušťky a přistavěli sedm věží o průměru 8-10 metrů, čímž vytvořili koncentrický hrad. Velmistr řádu žil v jedné z věží, dále bylo v hradu přítomno padesát až šedesát rytířů a až dva tisíce pěších řadových vojáků. Ve 12. století měla pevnost vybudovaný příkop s padacím mostem, vedoucí k postranním branám.

Mezi vnitřními a vnějšími branami bylo nádvoří, vedoucí k vnitřním budovám, vystavěnými v gotickém slohu, jako je shromažďovací hala, kaple, sto dvacet metrů dlouhé skladištní prostory a dvě klenuté kamenné stáje, schopné pojmout až tisíc koní. Další skladiště byla vyhloubena ve skále pod hradem. Odhaduje se, že johanité by byli schopni odolávat obléhání až 5 let.

Roku 1163 byl hrad neúspěšně obléhán sultánem Núr ad-Dínem, po kterém se johanité stali prakticky nezávislou vojenskou silou na hranici Tripolisu. Roku 1170 byla dokončena reformace johanitů jako vojenské organizace. Na konci 12. a začátku 13. století byl hrad v důsledku četných zemětřesení a bojů poškozen a vyžádal si rozsáhlejší opravy.

V roce 1188 byl Krak des Chevaliers opět neúspěšně obléhán Saladinem. Během obléhání se muslimům podařilo zajmout hradního purkrabího. Obléhatelé vzali zajatce před hradní brány a přinutili ho, aby přesvědčoval své spolubojovníky, aby se vzdali. Purkrabí skutečně arabsky obránce vyzval ke kapitulaci, ale poté jim francouzsky nařídil, aby bránili své pozice do posledního muže.

Roku 1217 účastník páté křížové výpravy, uherský král Ondřej II. dal ještě více zesílit vnější zdi a finančně podpořil hradní posádku.

8. dubna 1271 Krak des Chevaliers zradou padl do rukou sultána Bajbarse, poté, co byli rytíři přesvědčeni, že hrabě z Tripolisu kapituloval. Hrabství Tripolis však nekapitulovalo; hrad poté posloužil jako Bajbarsova základna k útokům právě proti hrabství. Johanitská kaple byla přeměněna v mešitu – symbol vítězství muslimů nad křesťany.

Seldžučtí Turci hrad použili i pro útok na Akkon roku 1291, poslední pevnost v křesťanských rukou, po jejím dobytí byli křižáci z Svaté země definitivně vyhnáni.

Eduard I., král Anglie, který se zúčastnil deváté křížové výpravy po vzoru Kraku des Chevaliers vystavěl své hrady v Anglii a Walesu.

zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Krak_des_Chevaliers